Filozofie života v naší školce

• První roky  života mají pro děti dalekosáhlý význam

• Poznatky lékařů, psychologů a pedagogů dokazují, že většinu toho, co se dítě v tomto věku naučí a prožije a co z okolního prostředí přijme, je trvalé a že rané zkušenosti, které dítě získává svým životem v rodinném a mimo rodinném prostředí, se v jeho životě – třeba i daleko později zhodnotí a najde své uplatnění

• Naše MŠ chápe tuto možnost, jak doplnit rodinnou výchovu a pomoci zajistit dítěti od útlého věku prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených a odborných podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení. Snažíme se pro děti a jejich rodiče vytvořit rodinné prostředí, ve kterém by se cítili dobře. Děti učíme vnímat svět kolem nás s klady i zápory, umět se orientovat v tomto světě a mít ve svém srdci velké místo pro lásku a přátelství. Základem naší práce je prostředí vzájemné důvěry, respektu, vytvoření zdravého sebevědomí u dětí a položení základu nejenom celoživotního vzdělávání ale hlavně sociální a emoční inteligence. Myslíme si a doufáme, že tento duchovní základ v dětech zůstane po celý život. Jsme pro děti velké kamarádky a oni nás oslovují jako své vrstevníky jménem.

• Velmi důležitým momentem chápeme úzkou vazbu na rodinu, která je sama o sobě nepostradatelnou součástí předškolního vzdělávání.

• Respektujeme a rozvíjíme základní sekundární potřeby dětí:

Potřeba bezpečí – navození pocitu jistoty a stálosti, vytvoření řádu Potřeba sounáležitosti – vztahy mezi dospělými a dětmi, dětmi navzájem Potřeba určitého množství, kvality a proměnlivosti vnějších podnětů – vzhledem na věkové a vývojové zvláštnosti a odlišnosti Potřeba stálosti, řádu a smyslu v podnětech – pravidla společného soužití Potřeba bezpečí a jistoty - prvotní citové a sociální vztahy k osobám nejbližším Potřeba identity, společenského uplatnění a společenské hodnoty – přijímání dítěte jako rovnocenné osobnosti s právem vlastního názoru Potřeba otevřené budoucnosti – otevírat dětem budoucnost především pozitivním přijetím a odkazem na jejich příští směrování

Velký důraz klademe na sociální inteligenci dětí

Čemu děti učíme:

• Rozpoznat co je dobré a co špatné pro mě i pro druhé
• Vnímat prožitky a pocity druhých a chovat se podle toho
• Uvědomovat si svá práva a práva druhých
• Respektovat dospělého, podřídit se společně stanoveným pravidlům chování
• Uplatňovat základní společenské návyky
• Odpovídat za své jednání v běžných situacích v MŠ
• Zaujímat vlastní názory a postoje a vyjadřovat je
• Svým příkladem či slovem ovlivňovat chování vrstevníků i mladších dětí
• Přijímat ocenění, zvládnout neúspěch, učit se sebehodnotit
• Prožívat radost z úspěchu svého i ostatních
• Být citlivý, chovat se adekvátně k mladším, pomáhat jim
• Být citlivý k seniorům – dělat jim radost
• Uvědomovat si hodnotu člověka i přes výrazné odlišnosti
• Dohodnout se (rozdělit se o hračky, řešit problém či konflikt)
• Domluvit se na společném řešení jednoduchých záležitostí
• Vyjádřit své pocity slovně, výtvarně, pomocí zpěvu pohybu, dramaticky
• Uvědomovat si sílu kamarádství, báječný pocit společného prožívání
• Bránit se projevům násilí, ubližování a ponižování